Proběhla další politická debata. Okamura stále zastával názor na zákaz islámu v ČR. Ostatní politici (Kalousek, Fiala, Stropnický) jednohlasně odmítli tento návrh s tím, že není možné zakázat jakékoli náboženství na které má každý dle ústavy právo.
Zatímco Okamura říkal, že islám je dle něj ideologie jako byl fašismus a ten zakázaný je, tak ostatní si stáli za tím, že to je náboženství a že tím špatným je „islamismus“, což je forma radikálního islámu.
No, mě se to zdá jako slovíčkaření. Typicky politické řečičky.
Já samozřejmě chápu, že velká část muslimů je mírumilovná a nejsou teroristé. Ale pár teroristů mezi nimi je! A další větší část běženců jsou ti mladí muži, kteří tvoří skupiny a společnými silami obtěžují své okolí, nerespektují naše zákony a zvyklosti a opravdu ničí náš způsob života. Jinými slovy: roztahují se tam, kam přijdou. Opravdu děsivý článek z běžné německé vesnice o tom psal JXD http://www.reflex.cz/clanek/komentare/81831/autenticka-zpoved-kazdodenni-zkusenost-s-imigranty-v-nemecku.html. Navíc zkušenosti ukazují, že i mírumilovní muslimové se mohou během chvíle radikalizovat a dávat bomby do metra nebo obchodních domů, jako například v minulém týdnu v Londýně.
Ano, v Ústavě máme zakotvenou svobodu vyznání. Ale chceme si k nám pustit náboženství, které se cítí nadřazeně všem ostatním? Který dělí lidi na věřící v islám a ostatní, které je třeba na víru buď obrátit nebo podrobit. Já takové sousedy nechci.
A jelikož se obávám, že nikdo není schopen poznat, který muslim je mírumilovný (a budou i jeho děti) a který je radikál. Nepoznáme který bude „jen“ znásilňovat a který bude financovat nebo ukrývat teroristy, a který chce a bude žít v klidu a míru. Tak proto musíme islám v ČR omezit a nepodporovat.
A trvat na naprosté otevřenosti a svobodě vyznání (konkrétně vůči islámu) a plácat se po ramenou, jak jsme vyspělí, a to vůči náboženství, které jako jediné na světě s sebou přináší útlak, strach, terorismus, diskriminaci a netoleranci (a to nade vší pochybnost) to je přece nesmysl.